Už můžeme začít křičet?

Už nemůžeme mlčet.

Žili jsme v přesvědčení, že slovo platí.
Že to, na čem jsme se jako společnost shodli, bude platit i zítra.
Že proti šikaně se spojujeme.
Že o ty, kdo potřebují pomoc, se staráme.
Že lidé prchající před válkou u nás najdou bezpečí. V tomto jsme vychovávali své děti – a věřili, že budou žít ve stejném světě.

Dnes však po celém světě s obavami sledujeme nástup politických sil, jejichž cílem je destrukce těchto hodnot. Režim Donalda Trumpa neohrožuje jen demokratické uspořádání v USA, ale i celé poválečné mezinárodní mírové uspořádání. Nevinní lidé jsou biti, unášeni, deportováni, vražděni a popravováni. Dříve hrdě demokratická velmoc vyhrožuje anexí zemím Evropské unie a otevřeně zpochybňuje smysl voleb.

V České republice mezitím vznikla vláda složená ze stran, které se k tomuto typu politiky hlásí. Ministerstvo zahraničí vede strana, jež se k občanské společnosti vyjadřuje s největším opovržením. Jsme však přesvědčeni, že cestu k tomu připravila už vláda předchozí.
Evropská reakce na výhrůžky agresorů je zcela nedostatečná. Tváří v tvář existenčnímu ohrožení působí Evropa nejednotně, nejistě a znovu doufá, že ustupování agresivním silám přinese klid.

V pátek 30. 1. se sejdeme na náměstí Jana Palacha, abychom si připomněli jména obětí politické moci utržené ze řetězu a dali jasně najevo, že většina lidí v této zemi:
- nesouhlasí s násilným a autoritářským postupem režimu v USA vůči civilnímu obyvatelstvu,
- odmítá, aby se vlády ČR účastnili lidé, kterým tento režim a násilí na nevinných imponují a kteří mají rozhodovat o zahraniční politice země,
- požaduje, aby se česká vláda aktivně podílela na obhajobě evropských zájmů a jednoznačně odmítla útoky na územní celistvost suverénních států,
- nesouhlasí s normalizací nenávisti ani se zpochybňováním a porušováním lidských práv světovými mocnostmi.

Projevit soucit, nabídnout pomoc nebo vyjádřit respekt nikdy nebylo slabostí. Byla to běžná součást společenské dohody.
Je nás většina. A musíme to dát najevo.